Nauka o slovní zásobě
Nauka o slovní zásobě, neboli lexikologie, se zaměřuje na studium slov, jejich významů, struktury a vztahů, které tvoří jazyk. V tomto článku se podíváme nejen na to, co je slovní zásoba a jak se dělí na jednotlivé kategorie (např. synonyma, antonyma, homonyma), ale také se zaměříme na přísloví, rčení a frazeologismy – ustálené jazykové výrazy, které obohacují naše vyjadřování. Přísloví a rčení vyjadřují moudrost, zkušenosti a obrazné myšlenky, zatímco frazeologismy tvoří specifické obraty s pevně daným významem. Ukážeme si, jak tyto jazykové prostředky správně používat a jak ovlivňují efektivitu a bohatost naší komunikace.
Význam slova
- věcný (obsahový)
- nadřazená
- podřazená
- souřadná
- mluvnický
Sousloví
- ustálené spojení dvou a více slov s jedním věcným významem
- dá se vyjádřit i jednoslovným pojmenováním: anglický jazyk - angličtina
přísloví - spojení s poučným obsahem, které vyjadžuje lidskou zkušenost (kdo šetří, má za 3)
rčení - jeho původní výraz nevnímáme doslova, pouze obrazně (vzít nohy na ramena)
pořekadlo - vyjadřuje životní zkušenost, nedá se volně ohýbat (chyba lávky)
pranostika - dává do souvislosti mereorologické jevy a roční dobu (Metardova kápě 40 dní kape)
50 nejznámějších přísloví
Kam vítr, tam plášť. – Přizpůsobivost okolnostem.
Kdo šetří, má za tři. – Šetrnost se vyplatí.
Bez práce nejsou koláče. – Práce přináší odměnu.
Ranní ptáče dál doskáče. – Výhody brzkého vstávání.
Jak si kdo ustele, tak si lehne. – Následky vlastních činů.
Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. – Neodkládej povinnosti.
Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. – Jistota je lepší než riziko.
Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. – Zlo se vrací.
Starého psa novým kouskům nenaučíš. – Zvyk se těžko mění.
Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. – Konečný úspěch je rozhodující.
V nouzi poznáš přítele. – Praví přátelé se ukážou v těžkých časech.
Čas jsou peníze. – Čas má hodnotu.
Lépe pozdě než nikdy. – Lepší něco udělat pozdě než vůbec.
Dvakrát měř, jednou řež. – Přemýšlej před jednáním.
Jablko nepadá daleko od stromu. – Děti se podobají rodičům.
Kdo chce kam, pomozme mu tam. – Kdo si něco přeje, ať to má.
Vlk se nažral a koza zůstala celá. – Kompromisní řešení.
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. – Akce vyvolává reakci.
Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. – Kdo chce škodit, najde způsob.
Nehas, co tě nepálí. – Nestarej se o cizí věci.
Na každém šprochu pravdy trochu. – I fáma může obsahovat pravdu.
Líná huba – holé neštěstí. – Kdo se nezeptá, nic nezíská.
Kdo si počká, ten se dočká. – Trpělivost přináší odměnu.
Čert nikdy nespí. – Problémy mohou přijít nečekaně.
Hlad je nejlepší kuchař. – Hlad zlepšuje chuť jídla.
Tichá voda břehy mele. – Klidní lidé mohou být nebezpeční.
Kdo lže, ten krade. – Lež vede k dalším hříchům.
Darovanému koni na zuby nehleď. – Dárek nekritizuj.
Bez peněz do hospody nelez. – Bez prostředků si nic nekoupíš.
Nechval dne před večerem. – Nehodnoť výsledek předčasně.
S poctivostí nejdál dojdeš. – Čestnost se vyplácí.
Sytý hladovému nevěří. – Kdo něco má, nepochopí toho, kdo nemá.
Chytrému napověz, hloupého trkni. – Moudrý pochopí rychleji.
Není všechno zlato, co se třpytí. – Vnější vzhled klame.
Kdo nic nedělá, nic nezkazí. – Strach z chyby brání aktivitě.
Každá liška svůj ocas chválí. – Každý si myslí, že je nejlepší.
Přeskoč, přelez, ale nepodlez. – Hledej čestné cesty k cíli.
Slova jsou stříbro, mlčení zlato. – Mlčení je často lepší než mluvení.
Komu se nelení, tomu se zelení. – Pracovitost přináší úspěch.
Co oči nevidí, to srdce nebolí. – Nevědomost je někdy lepší.
Ruka ruku myje. – Pomoc za pomoc.
Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. – Lákání může být klamavé.
Nemoc a nouze naučí člověka znát. – V těžkých chvílích poznáš pravé lidi.
Všeho s mírou. – Nic se nemá přehánět.
Čím víc hlav, tím víc rozumu. – Společně se přemýšlí lépe.
Hloupost kvete v každém věku. – Blbosti dělají i dospělí.
Kdo málo mluví, více myslí. – Mlčení značí moudrost.
Nedráždi hada bosou nohou. – Neprovokuj nebezpečí.
Dobrá rada nad zlato. – Rady jsou cenné.
Každý svého štěstí strůjcem. – Každý si tvoří svůj osud.
Slova jednoznačná a mnohoznačná
Jednoznačná
- mají jen jeden věcný výraz, často jsou to jména osob, zeměpisné názvy nebo odborné názvy
- příklady - Jan, Brno, pondělí, stůl
Mnohoznačná
- mají svůj původní význam + další významy, které vznikly přenesením slova na věci, které s původní skunešností nějak souvisí
- oko - smyslový orgán, oko na polévce, oko na punčoše, pytlácké oko...
Přenesení
Synonyma, homonyma a antonyma
Synonyma
- slova souznačná - mají stejný nebo podobný význam
- příklady - chlapec, hoch, kluk; zlý, špatný
Homonyma
- slova souzvučná - stejně znějí, ale mají zcela odlišný význam
- příklady - topit: v kamnech, ve vodě, jeřáb - strom, stroj
Antonyma
- opozita - slova opačného významu
- příklady - ticho, hluk; dobrý, špatný