Písmena

Psaní velkých a malých písmen patří k základním pravidlům českého pravopisu, která však často dělají potíže. V tomto článku si přehledně vysvětlíme, kdy se píší velká písmena – například u vlastních jmen, názvů institucí, svátků nebo zeměpisných pojmů – a kdy naopak zůstává písmeno malé. Ukážeme si nejčastější chyby a nejistoty, a díky praktickým příkladům si snadno osvojíte správné psaní.

Psaní velkých písmen

  1. Na začátku vět

    2. Toto je krásná a plně funkční stránka.

  2. Přímá řeč

    3. Já se ptám: „Proč je návštěvnost 1 člověk za 3 dny?" (a že se tu za 2 roky nic nezměnilo xd)

  3. Dopisy - zájmena přivlastňovací

    4. Posílám Ti blahopřání.

  4. Historické tituly

    5. Jeho Excelence pan velvyslanec.

  5. Vlastní jména a názvy
    • křestní jména a příjmení - František Nesvadba
    • jména zvířat - pes Alík
    • zeměpisné názvy - Olomouc, Český Krumlov, atd.
    • názvy domů - Obecní úřad, Dům umělců
    • názvy vesmírných těles - Jupiter, Země, Mléčná dráha (pokud nemyslíme vesmírné těleso; např. měsíc - Za měsíc zaplatím., Jupiter má mnoho měsíců. )
    • názvy firem/společností - Škoda Auto
    • značky firem - Škoda Octavia, máslo Lučina
    • původní obyvatel Severní Ameriky, osoba bílé pleti, osoba tmavé pleti atd. - jejich hanlivější podoby (indián, běloch, černoch...) píšeme s malým písmenem

Prostě u jmen nebo názvů jsou velká písmena, pokud je předložka (Na Příkopě), tak je předložka i sl. druh za ním velkým písmenem, pokud je název (ulice Zikova), tak "ulice" je obecné slovo, takže to není název (název je Zikova).

*Pokud je název na začátku věty, tak zamozřejmě s velkým.

Když je třeba název města "Český Krumlov" nebo "Mariánské Lázně" tak "český" i "lázně" v tomto případě nejsou obecná slova, ale součást jména, tedy s velkým písmenem.

Pracovní list

Zde