Psaní ě a ostatní

Psaní „ě“ a spojení jako bě/bje, vě/vje, pě, mě/mně patří k častým chytákům v českém pravopisu. V tomto článku se naučíte, kdy se píše bě a kdy bje, proč se píše pouze pě a jak rozeznat mě od mně. Vysvětlíme si jednoduchá pravidla, díky kterým se v tom už neztratíte, a doplníme je o praktické příklady z běžného jazyka.

Psaní bě/bje, vě/vje, pě

  • -ě- píšeme v kořenu slova
  • -je- píšeme po předponách ob-, v-, které stojí před kořenem začínajícím na -je-
  • nikdy se nepíše -pje-, vždy jen -pě-

Psaní mě/mně

  • -mě- píšeme v kořenu slova
  • -mně- píšeme tam, kde v příbuzném slově slyšíme -n-, např: vzpomněl - vzpomenete

Psaní mě/mně (já)

*vím, že to je zájmeno, ale radši to sem dám

Nemusíme si pamatovat pády, ale stačí si do věty dosadit "Karla" (nebo někoho, kdo je vzor pán), takže to bude vypadat následovně: Ten dopis je pro mě/mně. - Řekneme si: Ten dopis je pro "Karla". - Toto je krátký tvar, takže napíšeme "mě" (dlouhý tvar je "Karlovi").